Z výzkumu také vyplývá, že nejpřijatelnějším z kategorie společensky citlivých témat je antikoncepce, o které by otevřeně hovořilo až 20 % respondentů. Mohlo by se tedy zdát, že naše společnost je v tomto ohledu velmi liberální, ale přitom to ještě není tak dávno, kdy patřilo zejména toto téma mezi přísná společenská tabu. Schopnost společenské otevřenosti tomuto tématu můžeme tedy považovat za velmi pozitivní jev.
Stejně tak jako o antikoncepci jsou lidé schopni veřejně mluvit o profesních problémech, jako je například výpověď ze zaměstnání či přímo nezaměstnanost. O těchto tématech by otevřeně hovořilo až 17 % respondentů. O něco méně ochotně se již lidé svěřují třeba s problematickou finanční situací (15 %), vážnými nemocemi (14 %) či s problémy v partnerských vztazích, jako jsou hádky, nevěra či rozvod (11 %).
O problémech s početím dítěte je ochotno se svěřit pouze 9 % z dotázaných a o podstoupení umělého oplodnění by otevřeně hovořilo již pouze 8 % lidí! Tato dvě témata tedy dopadla podle průzkumu IBRS u respondentů dokonce ještě hůře, než například exekuce a nesplácení dluhů, o kterých by bylo ochotno otevřeně hovořit až 10 % lidí.
Výzkum tedy v celku překvapivě a jednoznačně ukázal, že téma problematického početí a s tím spojeného procesu umělého oplodnění ve společnosti neustále vyvolává dojem jakéhosi podvědomého tabu. Proč vnímáme nutnost podstoupit asistovanou reprodukci stále jako společenské stigma?