Jsou obavy z asistované reprodukce oprávněné?

Cesta k rozšíření vlastní rodiny je někdy trnitější, než se na začátku zdá. Od rozhodnutí zplodit potomka až do chvíle, než si šťastní rodiče přinesou své miminko z porodnice domů, je někdy dělí poměrně zdlouhavá a náročná cesta. Pokud se totiž ukáže, že partneři nejsou schopni přivést na svět dítě přirozenou cestou, ke slovu přichází léčba pomocí asistované reprodukce. Tato, ač velice úspěšná metoda, je však pro mnohé zatím ještě stále opředena mnoha mýty a obavami z možných rizik. Nejnovější průzkum IBRS se zabýval obavami, jako jsou např. vedlejší účinky hormonální léčby spojené s metodou umělého oplodnění, či možné genetické vady dětí počatých pomocí asistované reprodukce.

Průzkum IBRS, kterého se zúčastnilo celkem tisíc respondentů, poukázal na skutečnost, že celých 34 % populace rozhodně souhlasí či spíše souhlasí s tím, že hormonální léčba, která předchází umělému oplodnění má na ženy řadu vedlejších účinků. Zároveň se však ke stejné otázce nedokázalo vyjádřit 40 % populace, což souvisí se stále ještě panujícím nedostatkem informací na dané téma ve společnosti. S projevy vedlejších účinků hormonální léčby nesouhlasí 27 % populace.

V praxi platí, že klientky center asistované reprodukce jsou pod velmi pečlivým dohledem tak, aby byly vedlejší účinky podávání hormonů minimální. Odborné studie také prokázaly, že například ovariální hyperstimulační syndrom, postihuje pouze a jen zhruba 0,5 – 2 % pacientek, které umělé oplodnění podstoupily.

Dalším mýtem, který v některých případech trápí páry zvažující asistovanou reprodukci, je abnormální vývoj dětí narozených metodou umělého oplodnění. Dvojice se obávají, že se jim narodí „postižené“ dítě, které bude trpět nějakou genetickou chorobou nebo poruchou imunity. Výzkum IBRS tuto obavu dokládá u 17 % respondentů, kteří souhlasí či spíše souhlasí s tím, že děti počaté pomocí umělého oplodnění jsou více náchylné k možným poruchám imunity, či genetickým chorobám. Zajímavým výsledkem průzkumu IBRS je také fakt, že jak vedlejších účinků hormonální léčby, tak genetických vad se bojí více muži než ženy. Klinické studie však ani v tomto neprokázaly souvislost s mezi metodami asistované reprodukce a abnormálním vývojem dětí. Svou roli by v tomto případě mohla hrát i skutečnost, že asistovanou reprodukci často podstupují ženy ve stále vyšším věku.